Vzhlédni...

Vzhlédnu smutně, podívám se
na tu velkou spoušť.
Všude lidé, s tváří od krve..
Někteří křičí, jiní jsou už mrtví...
Všude kolem spoušť....
hrůza....a strach.....v mžiku jsou tu,
a chaos....vládne zde...
A tak krásné to tu bylo,
proč už není?Koho by to zajímalo?
Stejně nikdo neví....jak je to zde hrozné
a kdo ano, proč by se naší zemí
zabýval?Už to tak bude,
jsme udsouzeni k smrti...
Už málo nás je.... a čím dál víc
se bojíme.... ale přece jenom vidíme...
v dálce malé světýlko....mezi tou vší tmou..
naděje...kéž by to tak bylo a zemřel poslední..