Týrání překazil telefonát

Dne 4. 12. 2002 zatelefonovala na FOD žákyně deváté třídy. Volala z bytu kamarádky na radu své babičky, která jí na nás dala telefon. Uvedla, že doma to už nemůže vydržet, protože nevlastní otec ji pořád bije. Matka se jí nikdy nezastane, asi se ho bojí. Následující den ji naše sociální asistentky navštívily ve škole. Za přítomnosti ředitelky dívka sdělila, že otčím ji bije řemenem za známky horší než dvojka. Každý týden je sečte dohromady a tolik ran dostane. Teď v pátek to bude 22 ran. Také jí dává psát tresty, někdy je píše i do tří hodin do noci. Ráno musí vstávat jako první, dojít pro rohlíky a udělat všem snídani. Nemá čas na učení, pořád musí doma něco dělat a pak má špatné známky. Nevlastní otec ji také nutí, aby mu nalévala alkohol. Když se mu nelíbí sklenička, musí to vypít sama a nalít znovu do jiné. Jednou jí po tom bylo tak špatně, že zvracela. Dívka se dále svěřila s tím, že pomýšlela na sebevraždu. Chtěla spolykat prášky. Přála by si bydlet u vlastního otce. Slíbili jsme, že ho ihned zkontaktujeme. Pro jistotu jsme dívce dali telefonické spojení na Klokánka. Naštěstí toho nebylo zapotřebí. Ještě téhož dne se nám podařilo sehnat otce, který si dceru ještě hned večer převzal. Matka proti tomu nic nenamítala. Druhého dne jsme otci sepsali návrh na předběžné opatření a na otčíma podali trestní oznámení. Samozřejmě jsme též informovali příslušný orgán sociálně-právní ochrany v Praze 9.

Ďábelský plán

Ďábelský plán se zrodil v hlavě otce šestileté Vendulky z Prahy 5. Aby na ni získal co nejvyšší sociální dávky, zakázal dceři chodit a přivazoval ji na kočárek. I na záchod a do koupelny ji přenášel a všude ji vozil na kočárku. Za jakýkoliv pokus o chůzi ji bil páskem. Skutečně se mu podařilo získat potvrzení o nejvyšším stupni postižení (invaliditě) dcery a nejvyšší sociální dávky. Otec nepracoval, žil jen z dávek a naštěstí pro Vendulku neplatil nájem. Zřejmě jen díky tomu vyšlo záměrné mrzačení dcery po roce najevo. Při exekučním stěhování bez náhrady začal vykřikovat, že nemá kam jít a nezbývá mu, než skočit s dcerou z Nuselského mostu. Vendulka mu proto byla odebrána a převezena do nemocnice. Tady k úžasu všech začala chodit, i když po tak dlouhé době znehybnění vratce jako batole a s oporou. Vyšetření prokázalo, že Vendulka netrpí žádnou vadou ani nemocí, která by ji měla omezovat v chůzi. Zjištěno však bylo velké vývojové opoždění v důsledku zanedbání a odepření pohybu, her, kontaktu s vrstevníky i dalších dětských aktivit.

"Useknu ti hlavu sekerou"

Se žádostí o pomoc třem týraným dětem se na nás obrátila Pedagogicko-psychologická poradna v Rychnově nad Kněžnou s tím, že třem u nich vyšetřeným dětem hrozí sexuální zneužití či dokonce smrt. Otec, těžký alkoholik s psychopatickým vývojem osobnosti děti surově bije a vyhrožuje jim i matce smrtí. Zejména Františkovi neustále opakuje, že mu usekne hlavu sekerou. Před dětmi se pohlavně ukájí a i matku před nimi hrubě sexuálně obtěžuje. Protože matka nemá kam jít, nemůže se jednání otce bez ohrožení života svého a svých dětí vzepřít. Naštěstí jsme v té době právě otevřeli náš první azylový dům  v Košťanech (okr. Teplice). Matku s dětmi jsme zde  ihned ubytovali a další týrání tak překazili.  Na agresivního otce jsme podali trestní oznámení.

Holčičku zachránila učitelka

Dne 11.5.1998 zavolala na naši teplickou pobočku učitelka ZŠ a sdělila, že 22.4.1998 k ní do první třídy nastoupila holčička, která je nadměrně lekavá a ustrašená. Paní učitelce se svěřila, že ji tatínek (druh matky) bije, což potvrdila i matka. Dívenku jsme nejprve navštívili ve škole - byla drobná, vystrašená, bledá, s kruhy pod očima. Potvrdila, že tatínek ji bije páskem i přes hlavu, bije často i maminku a malého Káju, i když ještě nemá srostlou hlavičku. Bije i psa, toho dokonce kladivem. Při první návštěvě nikdo nebyl doma, při další dne 14.5.1998 jsme zastihli matku, která vypadala spíš jako utrápené hubené děvče. Stále ustrašeně vyhlížela z okna, zda se nevrací druh, který ji prý chodí několikrát denně kontrolovat. Bití dcery i svoje potvrdila. Potvrdila také slova Petrušky o bití psa kladivem. Týrá ho i hlady. Předchozího psa zastřelil, ale nejdřív se bavil tím, že ho střílel do nohou a do zadku. Přítomný pes - německý ovčák - byl skutečně velmi bojácný, hubený a zanedbaný. Matka uvedla, že již několikrát od druha odešla ke své matce, ale vždy se vrátila, protože uvěřila jeho slibům a navíc s ním má syna Káju. Ráda by situaci nějak řešila, ale bojí se druha. Navíc matka ji už zpátky nechce a ona nemá kam jít. Zajeli jsme tedy za babičkou s prosbou, zda by matku s dětmi ještě jednou nevzala k sobě. Po informaci o týrání Petrušky svolila. Následujícího dne jsme tam matku s dětmi převezli, na otce podali trestní oznámení a týrání psa nahlásili Lize na ochranu zvířat. Při našich kontrolních návštěvách jsme zjistili, že všechno je v pořádku. Matka se s druhem natrvalo rozešla. Začala přiměřeně dbát o svůj zevnějšek, přibrala na váze a její ustrašenost je tatam, stejně jako u Petrušky. Holčička ukončila první třídu se dvěma trojkami, třebaže ještě v dubnu byla na propadnutí.

Tyran

Ostravskou pobočku FOD navštívila paní, která žádala o pomoc pro svou sousedku a její tři děti. Druhý den jsme rodinu navštívili a zjistili otřesné poměry. Byt čtvrté kategorie byl bez elektřiny a bez vody. V celém bytě byla plíseň a zima. Rodina nepobírala žádné sociální dávky. Žili z příležitostných prací otce a z krádeží. Utrápená matka, která se těžce pohybovala jen s oporou, byla přes své postižení nucena nosit vodu ze sklepa až do druhého poschodí. Jinak nesměla byt opustit. Dvě starší děti jsou  v ústavu, v rodině žil nejmladší sedmiletý Adámek, byl silně zanedbaný a jevil se jako silně mentálně opožděný. Rodině jsme nejprve pomohli zařídit sociální dávky. Poté, kdy k nám matka získala důvěru, jsme se postupně dozvěděli, že se otec denně opíjí a surově bije matku i dítě. Matce navíc přes její velmi špatný zdravotní stav zakázal vyhledat lékaře. Navrhli jsme proto, že na otce podáme trestní oznámení. Matka z něj však měla panickou hrůzu a nechtěla o tom ani slyšet. Bála se, že by je zabil. Proto jsme tajně, bez vědomí otce, zařídili hospitalizaci matky i diagnostický pobyt Adámka. U matky byla vyšetřením zjištěna roztroušená skleróza. Psychologické vyšetření týrání Adámka potvrdilo. Na otce jsme vzápětí podali trestní oznámení pro ublížení na zdraví a týrání svěřené osoby. Ihned byl vzat do vazby a  odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let.

Zdroj: http://www.fod.cz/tyrani.htm