Pár mýtu o vegetariánství...

Mýtus první - vegetariánská strava trpí nedostatkem plnohodnotných bílkovin, aminokyselin

Je to holý nesmysl. Kombinací obilovin a luštěnin je ve vegetariánském jídelníčku dosaženo plného pokrytí bílkovin a aminokyselin pro tělo potřebných, a to ve stejné (ne-li vyšší) kvalitě, jakou mají látky obsažené v mase. Navíc ovo a lakto vegetariáni do svého jídelníčku zařazují vejce nebo mléčné výrobky, takže jejich tělo dostává i látky živočišného původu. Díky rostlinným produktům, jako je například tofu, mají ve své stravě dostatek bílkovin i "čistí" vegetariáni a vegani.

Mýtus druhý - vegetariáni trpí nedostatkem vitamínu B12, který obsahuje pouze živočišná potrava

Toto je druhý nejrozšířenější blud, který je častým argumentem odpůrců vegetariánství. Samozřejmě, že - kromě zeleniny - existují i vegetariánské produkty, které tento vitamín obsahují - například tempeh. Kromě toho je tělo zdravého člověka schopno pokrývat potřebu vitamínuB12 z vlastních zdrojů - správně fungující střevní mikroflóra jej otiž produkuje v dostatečném množství.

Mýtus třetí - vegetariáni trpí nedostatkem vitamínů a stopových prvků, které musí doplňovat umělými preparáty

Takové tvrzení je na první pohled scestné. Porovnejme jídelníček "běžného", konvenčně se stravujícího člověka a vegetariána. Klasicky se stravující člověk si na snídani vezme bílý rohlík s máslem a pár koleček salámu, na oběd vepřo - knedlo - zelo, na večeři chléb s paštikou, tlačenkou, šunkou a podobně. Naproti tomu vegetariáni preferují celozrné pečivo, velké množství čerstvé zeleniny, výrobky z luštěnin a obilnin. Taková strava tělu dodá daleko více vitamínů a stopových prvků, než strava masitá. Vegetariánská strava je také daleko rozmanitější a pestřejší, než běžná strava, obsahuje mnohem více vlákniny, která udržuje ve výborné kondici střeva a střevní mikroflóru. Jak často se do jídelníčku běžného člověka dostanou výživově vysoce hodnotné potraviny, jako je pohanka, sója, jáhly, cizrna...?

Mýtus čtvrtý - pro děti je vegetariánská strava naprosto nevhodná a může způsobit vážné zdravotní a vývojové problémy

Na stravu dětí je třeba velice dbát. Kvalitní strava v období vývoje = zdravý člověk v dospělosti. Není ale pravda, že by děti musely ke zdravému vývoji bezpodmínečně konzumovat maso. Je samozřejmě nutné důkladně sledovat složení potravy, aby byly pokryty všechny potřeby vyvíjejícího se dítěte, ale to je nutné i v případě, kdy je strava na mase založena. Stačí se podívat na generaci dětí, vyrůstající na hamburgerech, hranolkách, uzeninách. Již ty nejmenší v předškolním věku trpí obezitou a zdravotními problémy s ní spojenými. Tím se ovšem bohužel nikdo nezabývá, děti se přece stravují "správně". Naopak vegetariáni důsledně dbají na složení potravy, vyhýbají se nekvalitním potravinám, produktům, které obsahují chemické látky, barviva a konzervanty, nadměrné množství cukru a soli. Strava, která obsahuje velké množství čerstvé zeleniny, ovoce, obilnin a luštěnin je pro dítě mnohem vhodnější a zdravější, než strava živočišná.

Mýtus pátý - vegetariánská strava je chuťově odporná

Mnoho odpůrců argumentuje chutí vegetariánských produktů. Bohužel jejich první a poslední osobní zkušenost je většinou s neuměle ochuceným sójovým "masem", které lze skutečně připravit tak, že je téměř nepoživatelné. Samozřejmě, že v případě správné úpravy je pokrm z něj vynikající. Mnohokrát jsem byl při návštěvě restaurace, kde mezi obligátním smaženým sýrem a smaženým květákem nabízeli i pokrmy ze sóji, překvapen, jak dobře byla tato jídla připravena. Kromě sójového masa ale existují stovky produktů, které jsou chuťově vynikající a nezadají si se svými živočišnými obdobami. Ať už jde o náhrady, jako jsou vegetariánské párky, salámy, tlačenky a podobně, nebo o typické vegetariánské produkty - tofu, tempeh, robi, seitan...
Jako důkaz může sloužit návštěva některé restaurace, kde se přípravou vegetariánské stravy zabývají. V Praze například Bona Vita na Václavském náměstí, kde si pochutná vegetarián i "masožrout".

Vegetariánství a zdravý životní styl

Bohužel až ve chvíli, kdy se výskyt závažných civilizačních chorob stal alarmujícím, se začala do obecného povědomí dostávat nutnost změny životního stylu, kdy změna přístupu k vlastní výživě je jedním z hlavních faktorů snížení rizika onemocnění. Stačí si přečíst doporučení lékařů a výrazně omezit příjem živočišných tuků, červeného masa, smažených pokrmů, uzenin, cukru a soli, zvýšit příjem celozrnných produktů, zeleniny. Jak daleko je od těchto doporučení k vegetariánství?