Damien | Takže, co je vlastně vegetariánství?

Vegetariánství se rovná vyloučení masa a produktů ze zabitých zvířat z lidské výživy z etických, filosofických ekologických i jiných důvodů. Vegetarián se stravuje tak, aby kvůli jeho nasycení nemuseli být týráni a zabíjeni živí tvorové a aby nemuseli ostatní lidé trpět hladem a dále tak aby svým způsobem stravování co nejméně zatěžoval a hlavně nepoškozoval životní prostředí.

Názorem Americké dietetické asociace (ADA), Kanadských dietologů (CD) a Americké pediatrické akademie (AAP) je, že správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. Vegetariánský způsob stravování je definován jako strava bez masa, ryb a drůbeže, veganský pak bez jakýchkoli produktů zvířat. Vegetariánská i veganská strava mohou splnit současná doporučení pro příjem všech potřebných živin. V některých případech mohou pomoci k zajištění denních doporučených dávek pro jednotlivé živiny i fortifikované potraviny či potravinové doplňky. Dobře rozvržená veganská a všechny druhy vegetariánské stravy jsou vhodné pro všechna životní období, včetně těhotenství, kojení, dětský věk i dospívání. Vegetariánská strava je přínosem pro zdraví člověka díky nízkému obsahu saturovaných tuků, cholesterolu a živočišných bílkovin a vzhledem k vysokému obsahu polysacharidů, vlákniny, hořčíku, draslíku, folátů a antioxidantů - vitamínů C a E a fytochemikálií. K názoru ADA, CD a AAP se v roce 2004  připojila i Společnost pro výživu, která sdružuje přední české výživáře a Česká pediatrická společnost, která sdružuje přední české pediatry.

 V současné době se podle průzkumů hlásí k vegetariánství v České republice asi 1-2 % populace. Jde tedy o 100 000 – 200 000 lidí. Je velmi pravděpodobné, že se tento počet bude v budoucnu zvyšovat. V západní Evropě se počet vegetariánů v populaci pohybuje mezi 2 - 9 %, v USA a Kanadě mezi 2 - 4 %.

 Provedené studie dokazují, že zvýšená spotřeba masa škodí lidskému zdraví a je v přímé souvislosti s řadou civilizačních nemocí, jako jsou srdečně-cévní choroby, některé typy rakoviny, obezita, cukrovka, onemocnění ledvin. Při stravování podle vegetariánských zásad je riziko vzniku těchto závažných nemocí podstatně sníženo. A už jenom omezení konzumace masa navíc zásadním způsobem přispívá k ochraně životního prostředí a snižuje zatížení přírody intenzivní zemědělskou produkcí.

 Důležité je, a "Stanovisko" Americké dietetické asociace to také zdůrazňuje, že vegetariánská strava musí být správně složená. Totéž však platí i pro stravu konvenční – nevegetariánskou. Dosáhnout správného nutričního složení stravy je jednodušší a snadnější, jestliže se člověk stravuje vegetariánsky, než když se stravuje konvenčně. Česká společnost pro výživu a vegetariánství poskytuje vegetariánům odborné informace, tak aby měli dostatek podkladů pro své stravování.

 Správně složená vegetariánská strava obsahuje hlavně obiloviny s převahou potravin z celých zrn, luštěniny, ovoce, zeleninu, ořechy, olejnatá semena, koření apod. Určitý podíl potravin živočišného původu (mléka, vajec) je pak dán typem zvolené vegetariánské stravy. Zásadní význam má pravidelná denní konzumace ovoce a zeleniny v dostatečném množství (doporučuje se minimálně 400 g denně). Taková strava je velmi zdravá, poskytuje člověku všechny nezbytné živiny a chrání jej před vznikem civilizačních nemocí.

Zdroj: http://www.csvv.cz